|
Hárání fen Pro stručnou orientaci je třeba uvést, že délka hárání feny je asi 20 - 23 dní a skládá se z několika období: 1) PROESTRUS - období před říjí (průměrná délka 7 - 9.dní) 2) ESTRUS - období říje (průměrná délka 5 - 9 dní) 3) METESTRUS – období po říji 4) ANESTRUS - období klidu
Délku a pravidelnost meziříjového intervalu je vhodné u fen hodnotit až od stáří 2,5 - 3 roků. Pokud se problém s „častým háráním“ vyskytuje také v tomto věku, pátrá se po příčinách zkráceného meziříjového intervalu (interval od konce hárání do začátku hárání nového je kratší než 4 měsíce), jako jsou rozdělená říje, ovariální cysty (cysty na vaječníku), vynechání ovulace nebo vzácně onemocnění dělohy, snažíme se je zdiagnostikovat a případně terapeuticky ovlivnit, tak aby fenka po nakrytí bez problémů zabřezla. První říje u fen malých plemen nastává většinou mezi 7. a 10. měsícem, u fen velkých plemen nejčastěji mezi 10. a 15. měsícem. Již tato první říje, které se u psa říká hárání, může být plodná, zabřeznutí však není zatím žádoucí. Zpravidla ještě není dokončen tělesný vývoj zvířete. První hárání také může být značně delší než se stane později obvyklým. Další říje se opakují ponejvíce dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Feny malých plemen mohou hárat častěji, velká mohou zase hárat pouze jednou ročně. Není to však vždycky pravidlem. První stadium říje, jakýsi úvod celého cyklu je doprovázen zduřením zevních pohlavních orgánů feny. Začíná odkapávat řídká, krvavě zbarvená průhledná tekutina. Pach feny se stane pro psy neobyčejně atraktivní a okolo obydlí feny se začnou rojit jedinci neuvěřitelného vzhledu a nekonečné trpělivosti. Fena zatím důvěrnější projevy odmítá. Toto stadium trvá různě, od 5 do 15 dnů. Potom se rychle, během několika hodin výtok změní na žlutooranžový, kalný hlen. Nastala ovulace a fena je schopná oplození. Shromáždění psi znásobí svou vynalézavost, aby se k ní dostali. Také chovatel by měl zvýšit ostražitost, neboť nastává kritické období, dvou, maximálně čtyř dnů. Fena se důvěrnostem nebrání, naopak nadbíhá těm nejošklivějším nápadníkům. Ať dojde ke krytí nebo ne, výtok se změní opět na krvavě zbarvený a říje několik dnů doznívá. Fena je stále pro psy zajímavá, ale už s nimi nechce nic mít. Popsaný proces svědčí o rozličnosti různých jedinců. U jedné feny začíná plodné období říje už šestý den po jejím začátku, u druhé až dvanáctý den.
Fenka hárá většinou dvakrát za rok a hárání může trvat tři týdny až měsíc. Po tuto dobu musí být oddělena od psů, což je obtížné. I když fenka bude jen v zahradě, bude téměř nemožné zabránit psům z okolí, aby se k ní nedostali a může to přinést i další nepříjemnosti. Hárající fenka udělá vše pro to, aby mohla uniknout a následovat svůj přirozený instinkt. Okolní psi také udělají vše, aby s ní měli schůzku a i při největší opatrnosti může být fenka najednou březí. Jestliže fenka bude mít štěňata a může jich být i devět, budete je muset krmit, starat se o ně a platit veterináře. Je nutné pro ně najít vhodný domov a hodného spolehlivého majitele a to není jednoduché. Opuštěné březí fenky a nechtěná štěňátka, která nenajdou domov, mohou mít štěstí, že je přijme útulek pro psy a ten jim najde nové majitele. Většinu však čeká smutný a krátký život. Nechat kastrovat anebo nenechat kastrovat. To je dilema mnohých chovatelů psů nejen u nás ale i v zahraničí. Veterinární lékaři tento zákrok jednoznačně doporučují u všech fen, se kterými majitel již nepočítá do dalšího chovu. Kastrace je poměrně jednoduchý chirurgický zákrok, ze kterého nemusí mít majitelé zvířat prakticky žádné obavy. Vše bude provedeno pod celkovou narkózou a asi za tři týdny bude vaše fenka úplně v pořádku. Není žádný důvod, aby fenka měla před operací štěňata.Předejde se tím nejen zmíněným problémům s nechtěným potomstvem, ale i řadě různých zdravotních problémů, a to nejen v gynekologické oblasti. Odstranění dělohy při kastraci je dobrou prevencí zánětlivých a nádorových změn, které jsou v poslední době, především na děloze fen, čím dál tím častější. Předpokládá se, že až 30% nekastrovaných fen starších 8 let může trpět zmíněnými problémy. Kastrace má velký význam z pohledu prevence vzniku nádorů mléčné žlázy, které patří k nejčastějším nádorovým onemocněním u fen. Velké nebezpečí je i v tom, že přibližně 20% nádorů je nebo se mění ve zhoubné. Význam kastrace v této souvislosti je, pokud se uskuteční poměrně časně. Uvádí se, že kastrace provedená před prvním háráním sníží riziko výskytu nádorů mléčné žlázy o 85% a před druhým háráním o přibližně 75%. Odstraněním vaječníků pak eliminujeme veškeré nepříznivé hormonální vlivy, které tyto orgány na organismus mohou mít. Jednou z významných nemocí, na vzniku které se mohou podílet nepříznivé vlivy pohlavních hormonů (progesterón) je diabetes mellitus (cukrovka) a to hlavně u fen trpících falešnou březostí. U fen trpících na tzv. falešné březosti ustanou po kastraci veškeré problémy spojené s touto zdravotní poruchou. Falešná březost je součástí normálního průběhu tzv. luteálni fázy pohlavního cyklu u nebřezího zvířete, která je spojená s příznaky imitujícími březost a porod. U nebřezích fen, u kterých jsou příznaky (výrazný otok mléčné žlázy, intenzívni sekrece mléka, snášení hraček a různých předmětu a příprava hnízda) přibližně 2-8 týdnu po typické říji příliš intenzivní a opakují se po každém hárání, je vhodné uvažovat o kastraci, pokud je časem nechceme zařadit do aktivního reprodukčního procesu a mít v dohledné době štěňata. Největší význam kastrace v této souvislosti je zejména v přerušení nežádoucí tvorby mléka, které jinak při opakovaných falešných březostech často vede k zánětům mléčné žlázy a ve vyšším věku i k jejím nádorovým změnám. Kastrací se mohou u zvířat vyřešit i některé kožní problémy způsobené poruchami tvorby pohlavních hormonů. Hormonálně podmíněná kožní onemocnění lze často odlišit právě tzv. diagnostickou kastrací, neboť přesné stanovení hladin hormonů není často možné či smysluplné. Kromě jiného se odnětím vaječníků přeruší opakování pohlavního cyklu, takže feny přestanou hárat, nedochází ke špinění ani k doprovodným změnám v chování v tomto nepříjemném období. Je nutno také zdůraznit, že po prodělané kastraci zvíře po psychické stránce nikterak netrpí. Jedinou změnou v chování může být určité zklidnění a větší ovladatelnost, v některých případech však až pohodlnost nebo lenost. Proto je potřeba takové zvíře dostatečně zaměstnávat a chodit s ním na procházky. Stejně tak je potřeba dodržovat přiměřený krmný režim, neboť kastrovaná zvířata by mohla mít tendenci k obezitě. Obezita po kastraci je zpravidla důsledkem podávaní nezměněných dávek krmiva i nadále po operaci. Organizmus kastrované feny má menší potřebu energie a proto nespotřebovanou energii ukládá v těle ve formě tuku. Proto redukci krmné dávky, případně podávaní krmiv s nižším obsahem energie (tzv. light) a častejší procházky, jsou ideální prevencí vzniku obezity u kastrovaných fen. Mnoho majitelů se obává změny povahy feny po kastraci, která může nastat jak k lepšímu, tak k horšímu. Tato situace vzniká především tam, kde byly potíže s povahou, výchovou a vztahem k majiteli již před operací. I proto se nemusí jednat o důsledek změněné hladiny pohlavních hormonů po prodělané kastraci. Problémy s povahou v těchto případech nastávají i po jiných operacích, porodu či podobné vypjaté životní situaci. K nápravě může pomoci důsledná výchova pod vedením zkušeného kynologa. V žádném případě se nemění citový vztah k člověku ani ostatním zvířatům. Pro ně přestává být kastrované zvíře pouze sexuálním objektem a na hierarchickém žebříčku se dostává jakoby do pozice nedospělého jedince. S kastrací se nemění ani lovecké pudy. Jediný známý zdravotní problém, který se může ve středním a vyšším věku vyskytnout u některých kastrovaných fen, je zhoršená funkce svěrače močového měchýře, což může mít za následek bezděčné pomočování. Postihuje především velká plemena a nejvíce předisponovanou rasou je německý ovčák. Tato zdravotní porucha se však dá u postižených fen úspěšně léčit. Závěrem můžeme shrnout, že kastrace má svoje pozitiva i negativa. Z výše uvedeného textu však jednoznačně převažují pozitiva. Kastrace má velký význam hlavně u fen, se kterými nepočítáme do chovu, resp. od kterých nechceme mít štěňata. U nechovných fen v období mezi prvním a druhým háráním omezí výše uvedená rizika zdravotního stavu. Ovšem i kastraci starších fen (např. fen po ukončení reprodukčně aktivního života anebo po vyřazení z chovu) lze po zvážení konkrétních okolností ve většině případů považovat za přínos, s ohledem na možné gynekologické problémy ve starším věku feny. MVDr. Dušan Harbáč (Převzato z www.planetazvirat.cz)
Pokud chceme předejít hárání např. před výstavou, neboť očekáváme, že fena začne v té době hárat nebo právě hárat začala, využijeme hormonální preparát v tabletách. Podle způsobu podávání můžeme buď přerušit počínající hárání nebo hárání oddálit. Pokud potřebujeme předejít hárání na delší dobu a dlouhodobější podávání tablet je problematické, lze dát hormonální injekci, která oddálí hárání o minimálně 3 měsíce. Avšak pozor i jediná aplikace této injekce může oddálit hárání i na podstatně delší dobu, eventuelně ve výjimečných případech může vést i k doživotnímu zastavení hárání. Dále může vést ke vzniku zánětu dělohy. Častou aplikací těchto injekcí se navíc zvyšuje riziko vzniku cukrovky a zvyšuje se pravděpodobnost nádorů na mléčných žlázách.
Provést kastraci tj. chirurgický zákrok při němž se vyjmou vaječníky i děloha. Tím fena přestane navždy hárat. Tento zákrok lze provést v kterémkoli věku feny. Pokud je již od štěněčího věku majitel rozhodnut pro kastraci doporučuji tuto provést ještě před prvním háráním nebo ihned po něm. Tento zákrok provádím ve své ordinaci a patří k nejčastějším chirurgickým zákrokům. Velikost rány je na 3-4 stehy. Fena po této operaci nevyžaduje žádnou zvýšenou péči. Vliv použité metody zabraňující hárání na výskyt nádorů mléčných žláz.
Musí mít fena štěňata? Fakta: Gynekologické problémy a nádory na mléčných žlázách ve stáří mají zejména feny, které štěňata neměly ani jednou, ovšem feny, které měly štěňata pouze jednou, na tom nejsou o mnoho lépe. U fen, které rodily vícekrát je výskyt těchto problémů menší. Změny v chování u starších fen se vyskytují nezávisle na kastraci a postihují pouze malé procento fen. U některých fen se však začne vyskytovat zvýšená agresivita po porodu a následném odstavu štěňat.
Nutno si uvědomit, že mezi sexualitou lidí a psů je podstatný rozdíl. Zatímco u fen je jejich touha po páření vyvolána hormonálně tzn. pouze v období hárání a navíc pouze v jeho části charakterizované určitým poměrem některých hormonů je sexualita lidí záležitostí psychickou. Což znamená, že pokud provedeme u feny kastraci (osobně dávám přednost odebrání vaječníků i dělohy než jen odebrání vaječníků) fena nehárá a tím ji ani nenapadne, že by se měla pářit. Její pohlavní pud je prostě pryč a mindráky z toho žádné nemá.
Při kastraci velmi mladých fen tzn. ve věku několika týdnů může dojít k poruchám růstu některých kostí tzv. akromegálii. Pokud je však kastrace prováděna až ve věku několika měsíců tento problém se neobjevuje. Po kastraci zejména fen těžších než 20 kg se může projevit pomočování, které bývá přechodného rázu nebo je nutné ho pomocí léků upravit. Tento problém se objevuje ale pouze u cca 1-3 % kastrovaných fen vyšších váhových kategorií. U dlouhosrstých plemen dochází u cca 40 % fen po kastraci ke zjemnění srsti. Toto nemá vliv na zdravotní stav feny, ale je určitým estetickým handicapem.Aplikovat hormonální injekce k zamezení hárání každých 5 měsíců (při zahájení této kůry jsou první 2 injekce v kratším intervalu). Dlouhodobá aplikace těchto preparátů však přináší určitá rizika. Může dojít ke vzniku cukrovky, dále se mohou projevit některé gynekologické problémy zejména záněty dělohy, jejich výskyt je při těchto injekcích podle mých zkušeností cca. 30%. Delší podávání také zvyšuje pravděpodobnost, že po vysazení preparátu, pokud by majitel chtěl štěňata nebude fena hárat. U fen trvaleji ošetřovaný těmito preparáty dochází v 60-80% případů k vzniku nádorů na mléčných žlázách. Z důvodů výše uvedených zdravotních rizik nedoporučuji svým klientům tyto preparáty používat.
Je pravdou, že kastrace mění metabolismus organismu. Pokud dodržíte základní pravidlo, které zní snížit po kastraci krmnou dávku o cca 30-40% zůstane fena štíhlá. Problém je v tom, že u fen po kastraci trvá zhruba 14 denní období zvýšené chuti k příjmu potravy. To je období ve kterém se organizmus přizpůsobuje novým metabolickým podmínkám. Poté zvýšená chuť k žrádlu většinou ustupuje. Pokud jste však feně v tomto období místo snížení dávky naopak ještě dali něco navíc stává se zvýšený příjem stravy její trvalou potřebou a tím dochází k tloustnutí. Jak na mých dvou fenách tak na fenách mé asistentky se můžete přesvědčit, že kastrace nemusí mít na štíhlost psa žádný vliv. Dovoluji si také upozornit na to, že znám mnoho nekastrovaných fen, jejichž obezita je až zarážející. Není to tedy kastrace, ale člověk, kdo ovlivňuje kondici svého psa.
Toto téma je v našich končinách jakési tabu. I kastrace psů má však svá odůvodnění a je dobré se s touto problematikou seznámit. U psů nejsou sice tak pádné zdravotní argumenty jako u fen. Přesto i kastrace psů má svá zdravotní pozitiva. Kastrovaní psi totiž netrpí na problémy se záněty a zbytněním prostaty. Ještě větší význam má však kastrace psa na jeho psychiku. Mnoho psů má příznaky psychických problémů zejména v období, kdy v blízkém okolí hárají feny. Psi jsou neklidní, odmítají potravu, olizují si či okusují bez příčiny tlapy. Také výskyt poranění způsobených toulkami psů za hárajícími fenami není zanedbatelný. Těmto problémům kastrace zabrání. Majitelé agresivních psů se často dotazují, zda má kastrace vliv na potlačení agresivity. Musím bohužel konstatovat, že většinou ne. Nadměrná agresivita stejně jako tulácký život některých notorických "zdrhačů" vyznávajících volný pohyb i v případě, že nablízku není žádná hárající fenka se většinou kastrací neovlivní. Je pravdou, že psi po kastraci jsou klidnější a vyrovnanější. Co se týká tloustnutí po kastraci platí zde stejná zásada jako u fen (viz výše). Doporučil bych všem majitelům psů, aby v případě výskytu výše uvedených psychických poruch nechali své psy vykastrovat. Pes po kastraci nebude mít žádné psychické trauma z toho, že je vykastrován jak se většina majitelů domnívá ba právě naopak. Tím, že mu chybí pohlavní hormony pohlavní pudy mu nic neříkají a hárající feny ho nechávají klidným.
|
|
|
