|
V zimě a při studeném počasí nikdy nenechte vlhkého psa volně pobíhat. Když během fénování srst kartáčujete, bude proces schnutí rychlejší, srst bude také hladší - a to je efekt, který si přejeme. Nakonec nastříkejte na kartáč nebo přímo na srst ochranný sprej a rovnoměrně vkartáčujte. Pěšinku na zádech udělejte uprostřed pomocí hřebenu.
Jak pečovat o srst?
|
Chcete vědět, jak často česat jorka, jak správně pečovat o jeho dlouhou srst? Čtěte!!!!
|
Je nutno srst denně česat a kartáčovat, aby srst nezfilcovatěla. Po procházce se mohou udělat v srsti cucky nebo se do ní mohou zamotat malé větvičky. Uvolněte nejprve tato místa prsty a teprve potom je češte a kartáčujte. Při neopatrném zacházení se může srst polámat, místo toho, aby pěkně rostla. Dvakrát až třikrát týdně použijte na srst sprej, který pomáhá srsti stát se odolnou. Vhodné je používat dobrý kondicionér s olejem - srst je poté dobře chráněna. Když chcete, aby srst byla nakonec krásná, dobře rostla, měli byste ji chránit.
|
|
Jorkšír je známý svou dlouhou srstí a červenou mašličkou na culíku. To však není bez účelu, gumička nebo sponka má funkci udržet dlouhou srst na hlavě mimo obličej, aby se minimalizovaly záněty očí. Používáte-li gumičku, dejte pozor, aby nebyla příliš utažená. To může mít za následek lysinu na hlavě, kde se mohou držet kožní plísně, které vedou k vypadávání srsti.
|
Co dělat, když se srst jorka stále láme a neroste?
To může být zakotveno již v rodokmenu. Většinou ale chybí srsti důležité výživné látky. Velmi dobrým preparátem je "Hypercoat", který se denně přidává do jídla a/nebo "Biotin Forte" v tabletách nebo jako prášek. Důležité ale je takovou kúru zavést dlouhodobě, aby to vedlo k jistým výsledkům. Základem je především pravidelná péče o srst pomocí kvalitních produktů (šampon, kondicionér a sprej).
| Správná péče o jorkšírského teriéra |
Dočtete se co vše si pořídit, jak pečovat o uši Vašeho malého kamaráda.
|
Většina lidí považuje péči o jorkšírského teriéra za velice problematickou. Ale tak to nemusí být. Péče zabere více času než u jiných plemen a také pomůcek je potřeba mnohem více. Je nutné počítat s určitým množstvím vydaných peněz. Nešetřete ale na špatném místě, neboť speciální produkty pro péči o srst jorka jsou obvzlášť důležité.
|
|
Základní vybavení:
- antistatický hřeben - pokud možno žádný kovový hřeben, neboť tento srst vytrhává
- velmi dobrý, speciální drátěný kartáč
- speciální šampon (nikdy normální šampon, který nepoužíváte pro sebe, neboť lidská pokožka má jiné Ph). Také většina psích šamponů není vhodná pro jorkšírské teriéry, i když je na nich obrázek jorka.
- odpovídající kondicionér
- speciální sprej - vhodný pro péči o srst mezi koupáním
|
|
Současně s produkty k péči o srst potřebujete 2 nebo 3 gumičky do vlasů, lehké vodítko, pelíšek nebo košík, deku, misku na jídlo a vodu, příp. kapky do očí, uší a prostředek na zuby.
|
Péče o uši
Srst, která roste s ušním boltci je nutné čas od času prsty vytrhat. Vnější část ucha je nutno čistit. Nikdy nepoužívejte vatové tyčinky k čištění vnitřku ucha. Toto čištění přenechejte raději Vašemu zvěrolékaři nebo chovateli. Někteří psi jsou napadeni ušními roztoči, nebo je získají od jiných, cizích psů při hře. Doporučuje se pravidelná péče o uši jednou týdně nebo každé 2 týdny.
|
|
Horní třetina ucha by měla být vždy oholena. Na to je vhodné použít malý holící strojek. Srst na okraji ucha zastřihněte pomocí malých zakulacených nůžek. Dávejte pozor - psi často hýbají hlavou a mohlo by se něco stát. V případě, že srst na horní třetině uší není již ve štěněcím věku pravidelně holena, nemusí se uši postavit. Až do doby, než se kompletně vymění chrup, mohou uši padat přesto, že již předtím stály. Nemusíte mít strach, toto se většinou samo vyřeší. Kdybyste si ale měli dělat starosti je, když se uši nestaví i když se o uši pravidelně správně staráte. Zeptejte se svého chovatele - jsou pomocné prostředky, které podporují stání uší.
| Jak balíčkovat psa |
| Potřebujete poradit s balíčkováním srsti Vašeho jorka? |
Vybrali jste si plemeno, jehož dominantním znakem není jen minimální velikost, ale hlavně dlouhá srst, jenž je na výstavách jedním z několika hlavních posuzovaných znaků. Pro dosažení co nejkrásnější a nejdelší srsti je nutné se její úpravě a péči o ni důsledně věnovat.
K uchování krásné a dlouhé srsti ve výstavní kondici srst natáčíme neboli balíčkujeme. Opět bychom mohli doporučit radu zkušeného chovatele, bez které se v tomto případě začátečníci asi neobejdou.
Doporučený postup
Psa vykoupeme, dle potřeby a zvyku dáme kondicionér nebo zábal, opláchneme. Důkladně vyfénujeme srst, aby nezůstala vlhká. Veškeré uzlíky a zamotanou srst opatrně rozčešeme. Po vysušení je nutné ponechat pejska nějakou dobu volně pobíhat, aby vlas přirozenou cestou ztratil přebytečnou vlhkost a nebyl zabalíčkovaný vlhký. Je nutné dát pozor na dlouhé fousy a vlasy stahující se do culíku a fixovat je froté gumičkou. Pejska nepouštíme venčit, znečištěná a vlhká srst se nedá kvalitně a bez poškození zpracovat do balíčků.
Připravíme vše potřebné - olej na balíčkování (spray nebo kapky), balíčkovací papír, balíčkovací igelity, gumičky malého průměru, kartáče a hřebeny. Nesmíme zapomenout na vhodnou podložku, na níž se pes bude cítit bezpečně a nebudou mu podjíždět nohy. Nevhodnější je kus koberce, který nám pokryje pracovní plochu a nevlní se při sebemenší manipulaci se zvířetem. Zachování této podmínky je nutné zejména v případě, kdy balíčkujeme pejska poprvé v jeho životě, což většině jedinců přináší nemalou námahu a stres.
Samotné balíčkování provádíme dle rady chovatele. Každý chovatel má své zvyky a je pravděpodobné, že se návody jednotlivých chovatelů budou mírně lišit. Základ však bude stejný, neboť balením zpracováváme srst do pramenů rozdělených pěšinkami tak, aby se neničila pohybem pejska jak doma, tak v přírodě. Dbáme při tom na přirozený směr růstu srsti, zejména v podpaží a na hrudi. Cílem je dosažení maximální ochrany srsti a pohodlí psa. Každý vytvořený pramen pročešeme, podložíme pásem balíčkovacího papíru, zakápneme olejem nebo jiným balíčkovacím přípravkem a zabalíme nejprve jako psaníčko a pak zarolujeme a zafixujeme přiměřeně utaženou gumičkou. Tímto vznikne jeden balíček. Dbáme na to, aby z balíčku po zabalení nevykukovaly konečky srsti, ta se pak olamuje. Příčinou může být krátký balící papír.
|
| |
Začínáme od hlavy, kde uvolníme froté gumky svazující fousy a culík, vytvoříme balíček na hlavě místo culíku. Další dva balíčky vytvoříme po stranách čenichu (fousy) a čtvrtý na bradě. Tím zamezíme okusování srsti na hlavě, jelikož právě na hlavě se srst špatně pěstuje, přichází do styku s vodou a potravou a fousy se snadno okusují. Pokračovat budeme od opačného konce psa - od ocásku. Další balíček vytvoříme na ocase, na zadní noze nahoře a dole, srst pod řitním otvorem rozdělíme pěšinkou a pokud je dost dlouhá, tak ji přidáme do balíčku nahoře na zadní noze.
|
| |
V případě štěněte nebo nedostatečně dlouhé srsti uděláme pod zadečkem zvláštní balíček, který měníme dle potřeby (z hygienických důvodů). Pokračujeme po obou stranách těla až na krk, na předních končetinách vytvoříme podle potřeby 1-2 balíčky. V případě většího pejska doděláme ještě jeden balíček za tím prvním na čenichu, volnou srst na uších a před nimi rovněž zabalíme. Doplníme balíčky na hrdle a na hrudi - opět v počtu potřebném podle velikosti zvířete. V těchto místech je třeba věnovat pročesání a úpravě balíčků zvýšenou pozornost, neboť zde srst nejčastěji plstnatí. Raději děláme balíčky drobnější a ve větším počtu. Na závěr pejska položíme na záda o doděláme balíčky na břiše.
Nedílnou součástí balíčkování je i výběr vhodného oblečku, materiálu i střihu. Pejsek je do něj oblečen po zabalíčkování a má jej na sobě prakticky stále. Jedná se nejenom o ochranu balíčků před poškozením, ale i o bezpečnost psa, který se může v nestřeženém okamžiku za cokoli o balíček zachytit.
Tímto způsobem upravujeme pejska přibližně jednou týdně, v zásadě podle potřeby můžeme interval zkrátit nebo prodloužit. Obleček je vhodné vyměňovat častěji, rovněž balíčky na hlavě měníme nejlépe každý den. Ostatní balíčky na těle ponecháváme vždy do dalšího koupání.
| Jakou používat kosmetiku? |
| |
Udržet srst vašeho pejska v dobré kondici vyžaduje mnoho úsilí a času. A také si žádá dobrou, kvalitní kosmetiku. Na našem trhu najdete spoustu kvalitních značek. Je však velmi těžké vybrat tu nejvhodnější. Ne pro každého jedince i stejného plemene je vhodná stejná kosmetika. Nejlepší je každý jednotlivý přípravek vyzkoušet. I zde platí, že to nejdražší nemusí být to nejlepší, ale na druhou stranu, pokud chcete napěstovat krásnou a dlouhou srst nevyplatí se šetřit. Je však nutné si uvědomit, že kosmetika prodávaná v ČR je atestovaná a její cena je do jisté míry přizpůsobena našim finančním možnostem.
Jste- li začínající chovatel a nevíte si rady s výběrem kosmetiky, požádejte zkušeného chovatele, aby vám poradil. Je nepsaným pravidlem, že chovatel od něhož jste si štěně zakoupil Vám takovou radu má poskytnout. Sám nejlépe ví, jakého jedince Vám prodal a Vaším zájmem o plemeno by měl být potěšen.
| |
|
zdroj-yorkie.cz
Péče o srst psa
Stříhání - záležitost dlouhosrstých plemen
Mnozí chovatelé se rozhodnou pro konkrétní plemeno proto, že má nádhernou splývající, dlouhou a hedvábnou srst. Asi jen málokdo si však bude myslet, že taková ozdoba psovi naroste bez přičinění lidské ruky – že se zčistajasna na psovi objeví bez odpovídající stravy a péče, že si pes srst neušpiní, nezacuchá ani nepotrhá.
Za elegancí dlouhosrstých psů se skrývá poměrně časově i finančně náročná péče jeho majitele, případně odborníků v psím salónu.
Začít včas
Tím máme na mysli nejen začít co nejdříve přivykat štěně zájmu o jeho srst, přítomnosti cizího člověka, cvakání nůžek, vrčení střihacího strojku a hukotu fénu, ale i dostatečnému předstihu, který je nutný pro dosažení požadovaného stupně úpravy před datem, na kterém chovateli záleží: před výstavou, připuštěním nebo nějakou společenskou událostí.
První stříhání by mělo štěně absolvovat mezi čtvrtým a šestým měsícem. Sice je spíše symbolické a slouží jako první krok k přivykání, ale otálení by mohlo znamenat, že srst už bude zanedbaná a jediným řešením by bylo "dohola". Také chovatelé-začátečníci se při první návštěvě ještě včas mohou dozvědět, jak pečovat o srst psa v mezidobí mezi jednotlivými návštěvami salónu, případně jaký střih zvolit.
Frekvence stříhání se liší nejen plemeno od plemene a pes od psa, ale záleží také na roční době, stáří psa nebo jeho momentálním hormonálním stavu. Psi z nejrůznějších důvodů kastrovaní mají srst jemnější a s větším sklonem k plstnatění, březí fena může mít rovněž srst odlišnou od svého "standardního" stavu. Pokud chovatel nebere v úvahu změněné nároky na srst, její úprava už může být pro psa bolestivá a ovlivní tak jeho postoj k podobným akcím už natrvalo.
Volba střihu
Každý chovatel má několik možností na výběr, je jen potřeba uvážit, co bude určujícím kritériem: dokonalost střihu bez ohledu na cenu a čas, nebo praktičnost udržování?
Každé plemeno má svou standardní úpravu srsti, vycházející z dlouholetého vývoje, společenského zařazení i využití, stejně jako z typu srsti. Standardní úprava pravidelně udržovaná je nejen pěkná, ale v mnoha případech i méně náročná na údržbu než srst oholená strojkem, a navíc bezpečně každému naznačí, o jaké plemeno jde.
Standardní verze může mít kratší, sportovnější verzi, kterou využijí chovatelé věnující se více společnému pohybu v přírodě. Podle ročního období a momentálního stavu srsti se volí buď zimní nebo letní typ.
Co nejkratší srst, resp. kompletní ostříhání strojkem, už ze standardu rozhodně nevychází. Dospělému dlouhosrstému psovi už nemusí nikdy srst dorůst v odpovídající kvalitě a délce, a také srst holených hrubosrstých plemen je nakonec zvlněná, změklá a prořídlá.
Někteří chovatelé sáhnou raději po nestandardním a kreativním střihu srsti svého psa.
Má-li chovatel např. pudla, může vybírat z moderního, karakulského nebo puppy clip střihu, případně sportovnějšího sestřihu z uvedených možností.
|
|
Výstavní úprava
Srst výstavního psa musí být dlouhodobě odborně pěstěná. Pokud chovatel něco zanedbal, často pak ani odborníci v salónech příliš nepomohou. Samozřejmě, nejlepších výsledků je dosaženo tehdy, když je spolupráce dlouhodobá, střihač už předem ví, co konkrétní srst potřebuje a navíc se s psem zná, a rovněž když i majitelem jsou všechna pravidla péče o srst nejen dobře známa, ale také důsledně dodržována.
Doma nebo v salónu?
Začátečníkům a chovatelům jednoho psa je třeba doporučit pro začátek salón. I s hledáním toho pravého je třeba začít co nejdříve. Musí vyhovovat vzdáleností od bydliště, zručností střihačů a jejich osobním přístupem k psovi i k chovateli, tím, jak se bude pes líbit majiteli i nezávislým posuzovatelům, a koneckonců také tím, jestli cena odpovídá výsledku. Šikovných střihačů není nikdy dost, jak nejspíš kdekdo zjistí ve chvíli, kdy si bude chtít objednat návštěvu ve výstavní sezóně. Je dobré včas se poptávat u ostatních pejskařů, kam chodí oni, ale ať s doporučením, nebo bez něho, první salón nemusí být "napořád".
Pro zkušené chovatele více psů, kteří se navíc chtějí zúčastňovat výstav a věnovat se chovu, je ekonomicky výhodnější koupit si dobré nástroje a naučit se domácí všestranné péči o srst svých psů. Nejen praktická stránka věci, ale i teorie je důležitá, proto je vhodné absolvovat kvalifikovaný kurz stříhání a případně i praxi v zavedených salonech.
Před první návštěvou
Už při objednávání je třeba se domluvit, jestli psa předem vykoupat. U většiny dlouhosrstých plemen bývá chovatelům doporučeno, aby koupání nechali na odbornících. Není to rada z vypočítavosti, ale proto, že srst bude před koupáním odborně a dokonale rozčesaná, po koupeli řádně vysušená a během fénování do hladka rozčesávaná tak, aby v ní hřeben bez problémů procházel. Pokud je pes vykoupán doma a majitel ho nechá volně uschnout, srst bude zvlněná a dokonalosti střihu už se jen těžko docílí.
Naopak hrubosrstá plemena, která se trimují, se před návštěvou salónu 2 –3 týdny koupat nemají. Srst by změkla, klouzala by a šla by jen těžko trimovat. Pokud už tedy psa vykoupat, pak až 5 nebo 7 týdnů po trimování a jen se speciálním hypoalergenním šampónem. Teriéry a drsnosrtá plemena je třeba pravidelně kartáčovat, aby se zabránilo zplstnatění.
Něco navíc
Jestliže už má pes srst zplstnatělou, špinavou a zacuchanou, plnou mechanických nečistot, salón takovou zakázku velmi pravděpodobně odmítne, protože může dojít k poškození a ztupení nástrojů.
Naproti tomu některé salóny přijmou i vysoce zablešeného psa, třebaže to pro ně znamená následnou asanaci všech prostor. Žádný chovatel jistě nechce ohrozit další psy rozšířením blech a následnými riziky z nich vyplývajícími, proto je rozhodně vhodnější nechat si předem poradit, jak psa co nejúčinněji parazitů zbavit.
Při stříhání agresivních psů někdy pomůže přítomnost chovatele, jindy je naopak pes klidnější, když nespoléhá na pomoc pána. Pomůckou jsou speciální stoly, které usnadňují práci střihačům např. pohyblivou výškou desky, a pokud jsou vybaveny tzv. šibenicí s příslušnými závěsy, mohou i částečně psovi omezit pohyb. Pokud pes ohrožuje sebe nekoordinovanými pohyby a okolí svými zuby, nepomůže ani náhubek a je nutné přistoupit k uspání psa – ovšem vždy po dohodě s majitelem. Každý chovatel by měl zostražitět, pokud je striktně vykázán mimo salón a pes mu je následně předán ospalý.
Kromě úpravy srsti provádějí některé salóny i další úkony, za které se tu v některých případech možná zaplatí méně než u veterináře: čištění análních váčků, stříhání drápků, vytrhávání chloupků z uší ap.
Péče o srst psa všeobecně nehledě na konkrétní plemeno
Proč pečovat o srst?
Chovatel-začátečník někdy podlehne mylnému dojmu, že srsti svého psa nemusí věnovat žádnou péči a pozornost. To je samozřejmě hluboký omyl. I tzv. "bezúdržbová" srst některých plemen spolehlivě reaguje jak na všechny vnější vlivy prostředí, tak na změnu stravy, na hormonální i patologické změny v organismu – pročež je jedním z ukazatelů toho, v jaké zdravotní kondici pes je. Srst by měla svého nositele chránit nejen před mrazem, horkem, vlhkostí, prachem nebo třeba před drobným poraněním, ke kterému lze snadno dojít při pohybu v přírodě, ale i před ataky komárů, ovádů a podobného létajícího hmyzu. Úkryt v srsti ovšem vyhledávají různí vnější parazité, a proto je vhodné udržovat srst čistou a přehlednou, aby byli tito škůdci dobře patrní a lépe odstranitelní.
Česání a kartáčování nejenže odstraní mechanické nečistoty, jako prach, bláto, žmolky a kousky travin nebo větviček. Zároveň se ze srsti dostávají vypadané chlupy, odumřelá vrchní vrstva pokožky, spóry plísní nebo třeba ještě nezachycená klíšťata. Kartáčování je zároveň masáž kůže, podporující činnnost mazových žláz tolik nutných pro vitalitu a lesk srsti. Kvalitní a udržovaná srst je krásná na pohled i na dotek; kdo by nechtěl mít psa s krásnou, dlouhou a lesklou srstí, za kterým se každý ohlédne...? A kromě toho česání a kartáčování psa podporuje pocit vzájemného souznění mezi člověkem a jeho psem.
Jaký pán, takové plemeno
Už při předběžném vybírání plemene by měla být pro každého budoucího chovatele základním kritériem otázka, kolik času bude moci svému psovi věnovat. Ve hře není jen délka, "vydatnost" a četnost vycházek, ale i náročnost péče o srst. Je jasné, že čím delší a dekorativnější srst, tím vyšší stupeň péče bude vyžadovat, tím spíš, pokud má chovatel se psem výstavní ambice.
Kdo hodlá věnovat srsti psa pokud možno minimální péči, zvolí plemeno hladkosrsté, s krátkou a jemnou srstí: boxera, dobrmana, vipeta nebo krátkosrstého jezevčíka - což je výběr opravdu jen namátkový, snažící se zahrnout různé velikosti a naturely. To s pořízením komondora, pudla nebo třeba shi-tzu je spojena pravidelná, nejlépe denní péče o srst, která zabere chovateli nejen několik minut při domácí péči, ale zpravidla si čas od času vyžádá i odbornější zásah, zejména pokud jde o výstavního psa.
A pokud se chovatel dostane do situace, kdy přestane mít na péči o dlouhou srst svého psa čas, například při změně zaměstnání, řešením je psa raději pravidelně stříhat než zanedbávat péči. Česání zanedbané srsti je psovi nepříjemné, zacuchaná a neudržovaná srst plstnatí a rády se pod ní tvoří těžko odstranitelné ekzémy a plísně.
|
|
Příklady péče
Dlouhá srst
Pro péči o srst dlouhosrstých plemen, jako je např. šeltie, špic, bobtail, zmíněný shih-tzu nebo bernardýn, jsou zapotřebí kovové hřebeny a kartáče s dlouhými štětinami úměrné velikosti psa. Dají se použít i hřebeny s dlouhými zuby a většími mezerami. Na česání srsti pod bradou, ocasem a za ušima se nejlépe hodí hustý hřeben. Na velmi hustou srst, jakou má např. bobtail, se dá použít silný drátěný kartáč nebo hřeblo s ohnutými drátky.
Začíná se kovovým hřebenem a srst se pročesává ve slabinách jen jedním směrem, na ostatních místech nejprve proti a pak po srsti, a pak se vykartáčuje kartáčem s dlouhými štětinami.
Dlouhá a hedvábná srst
Psi s dlouhou hedvábnou srstí – jorkšír, maltézáček, labutěnka a další - potřebují běžné česání dvakrát denně, v období línání i častěji. Zanedbání péče neznamená jen špínu, ale i rychlé zplstnatění. Výstavním psům se srst dokonce natáčí na natáčky.
Na tento typ srsti se používají rovněž kovové hřebeny nebo kartáče s dlouhými zuby. Srst je třeba nejprve pročesat šetrně kovovým hřebenem, pak ještě jednou hřebenem jemným a nakonec vykartáčovat kartáčem s dlouhými štětinami.
Kudrnatá srst
Přestože takový typ srsti prakticky nelíná, vyžaduje zvýšenou péči nejen v podobě častějšího koupání a stříhání, ale hlavně pravidelného kartáčování. Jako typický příklad kadeřavého plemene můžeme jmenovat pudly.
K úpravě kudrnaté srsti se používají kovové hřebeny nebo kartáče s měkkými hroty; tvrdý kartáč by mohl chlupy vyškubat. Srst je třeba krátkými pevnými tahy nadzvedávat a kartáčovat směrem od těla, a na závěr pročesat proti srsti, aby zůstala pěkně nadýchaná.
Hladká srst
Hladká krátká srst je z hlediska péče nejjednodušší, o to náročnější je ovšem odstraňování krátkých, tvrdých a pružných chlupů z koberců a čalounění. Srst se proto musí vytírat vlhkým hadříkem, gumovou rukavicí nebo jelenicí na čištění oken, a jednou týdne kartáčovat hřebílkem nebo rukavicí s přírodními štětinami. U plemen sice s hladkou, ale delší a hustou srstí se k česání používá hřeben a štětinový kartáč, po vykartáčování lze srst vyleštit jelenicí.
Hrubá srst
Hrubosrstá plemena (jako baset, skotský teriér, foxteriér nebo hrubosrstý jezevčík) je nutné často a pravidelně – alespoň jednou týdně - česat a kartáčovat. Pokud se tomu nevěnuje dostatek péče, jejich srst brzy zplstnatí. Začíná se vyčesáváním kovovým hřebenem a pokračuje se vykartáčováním drátěným kartáčem s dlouhými štětinami a rovnými hroty. Většinu plemen s tímto druhem srsti je potřeba trimovat.
Zvláštní srst
Péče o tento druh srsti je rozdílná podle konkrétního plemene.
Bezsrstí psi vyžadují specifickou péči, kde pravidelné a jemné česání má důležité opodstatnění. I variety tzv. bez srsti na těle mají chocholky na hlavě, uších, špičce ocasu a na tlapkách (např. čínský naháč neboli čínský chocholatý pes), které se musejí upravovat, a kůži, která není chráněna srstí, je nutné opečovávat dvojnásob pečlivě: peelingem (odstraňováním odumřelých šupinek kůže) počínaje a ošetřováním pleťovou vodou, výživnými krémy a oleji s UV filtry konče. Na už zmíněnou variantu čínského naháče - labutěnku - se pak vztahuje vše, co už bylo řečeno v odstavci o dlouhé a hedvábné srsti.
Šňůrovitá srst je příznačná pro plemena puli nebo komondor, která se honosí dlouhými plotnami zplstnatělé srsti (mezi mládeží známými jako dredy). Zplstnatění v těchto případech neznamená zanedbanou péči, ale naopak – je to cílevědomé dosažení takového vzhledu, kdy srst připomíná dlouhé splývavé šňůry či provazce. Jemná podsada nemůže vypadávat a společně s tvrdší krycí srstí postupně plstnatí. Tady pak česání a kartáčování není na místě. Majitelé srst upravují pouze tím, že holýma rukama roztrhávají zplstnatělé plotny do požadované formy, případně je mastí a splétají, aby se zachovaly a zvýraznily. Požadovaná úprava je hotová až zhruba ve třech letech psa.
|
Kdy začít
S přivykáním štěněte na koupání, fenování, stříhání, česání i kartáčování je třeba začít co nejdříve; ne nadarmo se říká, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Do půl roku věku bude takové seznamování určitě náročné pro obě strany – ale rozhodně přinese úspěch. Pes, který se s těmito úkony začne seznamovat až "na stará kolena", způsobí svému pánovi i okolí krušné chvíle. Proto osvícení chovatelé nezačínají s údržbou srsti až tehdy, kdy je to nutné, ale včas a preventivně v rámci základního výcviku. Většina psů chvíle strávené společně s pánem vyloženě vyhledává a jsou-li navíc na česání a kartáčování odmala zvyklí, jsou jim tyto úkony vyloženě příjemné.
Pes dlouhosrstého plemene, pro kterého je plánována výstavní kariéra, musí být obdařen velkou dávkou trpělivosti, protože nejen zdravá, ale i vhodně upravená srst je důležitým kritériem pro získání příslušného ocenění. A upravit perfektně srst psa na výstavu může trvat poměrně dlouho, takže je dobré začít trénovat včas a věnovat péči o jeho zevnějšek už v útlém věku alespoň hodinu denně.
Nástroje
Výběr pomůcek pro česání a kartáčování není jednoduchý. Základní informaci o typu srsti, o způsobech její nutné údržby i o případné nadstandardní péči o srst budoucího šampióna by měl stejně jako předvedení potřebných nástrojů poskytnout chovatel, od kterého si nový majitel psa přivezl. Pak už záleží na postupu a praxi člověka, který psa upravuje, a na osobní zkušenosti psa. Pokud zažije hrubé a necitlivé zacházení se svou srstí, může mít později k česání a kartáčování odpor, v krajním případě se začne aktivně bránit.
K citlivé údržbě srsti patří i šetrné pomůcky.
Každý pes by měl mít svůj vlastní hřeben a kartáč. Jejich tvar a velikost, stejně jako konstrukce, hustota a materiál zubů a štětin se liší plemeno od plemene. Například na dlouhou a rovnou srst je vhodný hřeben s otočnými zuby, kdežto trimovací hřeben se používá k odstraňování odumřelé srsti u hrubosrstých plemen. Někdy se místo hřebenu používá hráblo či hřbílko z tvrzené gumy, podle potřeby pak třeba hřeben zvaný blešák. Všechny hřebeny by měly mít zaoblené hroty i hrany, aby netrhaly srst. Na první pročesání je vhodnější hřeben s řídkými zuby, dokončení se provádí hustším hřebenem. Hlavně u štěňat se nedoporučují plastové hřebeny, protože stačí chvilka nepozornosti a umělá hmota v trávicím traktu může mít těžké následky na zdraví psa. Plastové hřebeny se ostatně snadno lámají, takže je vhodné koupit rovnou kovový.
Kartáče jsou k dostání drátkové i štětinové. Například hladicí kartáč, vhodný k úpravě srsti převážně hladkosrstých plemen, má drátěné hroty, kdežto kartáč štětinový se používá jako dokončovací k úpravě dlouhé srsti. Štětiny by měly být dlouhé tak, aby se dostaly skrz srst až na kůži.
Kartáčovací rukavice s gumovými hrbolky, krátkými štětinami nebo drátky jsou vhodné pro krátkosrstá plemena a pro ty psy, kteří jinak kartáčování nesnášejí. Upravují, uhlazují a vyčesávají srst, hlazením takovým kartáčem po srsti se spojí příjemné s užitečným. Protože rukavice jsou dražší než kartáče, je dobré si postup nejprve nanečisto vyzkoušet s navlhčenou zahradnickou rukavicí s gumovými výstupky.
K doleštění srsti krátkosrstých plemen se používá jelenice.
Zatímco nenáročná plemena a chovatelé se spokojí s klasickým hřebenem a vyřazeným dámským kartáčem, majitelé psů a psíků s hedvábnou srstí považují za základní vybavení ještě různá rozčesávadla a latexové gumičky, kterými zakončují svým psům copánky na hlavě a vyvazují fousky.
zdroj.Planeta zvířat
|
