Krmení mladých psů
Než štěně dosáhne poloviční hmotnosti dospělého psa, má dvojnásobnou potřebu důležitých látek, v pozdějším období růstu pak 1,5krát vyšší potřebu než dospělý pes. Ve věku sedmi až osmi měsíců dosáhne štěně jorka zhruba čtyř pětin hmotnosti dospělého psa. Psa staršího než jeden rok stačí krmit djeden ,až dvakrát denně. Strava mladých psu musí být kvalitní, protože vývojové vady způsobené špatnou výživou se v pozdějším věku již nedají odstranit. V této fázi růstu by se měla strava skládat ze dvou třetin z živočišného a z jedné třetiny z rostlinného krmiva. V tomto období je také vhodné přidávat vitamíny a minerální látky. Pokud psa krmíme kompletním suchým krmivem, vybereme takové, které je vhodné pro toto věkové období psa, a vitamíny ani minerály již nepřidáváme. K posílení chrupu jsou vhodné telecí kosti nebo psí suchary.
Krmení dospělých psů
Jork dospívá po ukončení růstu, tedy zhruba ve věku 12 měsíců. Dospělého psa stačí krmit jednou denně, nebo denní dávku rozdělit na 2 porce. I pro dospělého psa platí, že krmit by se měl ve stanovenou dobu, a nikdy mimo ni. V tomto období se snižují požadavky na přísun živočišných krmiv, ve srovnání se stravou mladého psa je to obrácený poměr, strava dospělého psa by se tedy měla skládat ze dvou třetin z rostlinného a jedné třetiny živočišného krmiva. Pokud jde o psa, který je aktivně zaměstnán, je vhodné, aby poměr mezi přijímanou rostlinnou a živočišnou stravou byl 1:1 nebo muže být zachován poměr jako u mladých psu. U dospělých psu jsou individuální rozdíly v příjmu potravy, a to i u téhož plemene, je nutné brát ohled na jeho aktivitu a zdravotní stav. Pokud je pes krmen kompletním suchým krmivem, je nutné jej vybrat nejen podle věku psa, ale také podle jeho pohybových aktivit. Dobrým indikátorem kvality krmné dávky a zdraví psa je množství a konzistence výkalu, je tedy dobré denně kontrolovat, co za psem zůstává.
Krmení starých psů
Stařecký věk se projevuje nižším využíváním potravy. U stárnoucího psa je nutné na prvním místě věnovat pozornost právě správné výživě. Pes s přibývajícím věkem ztrácí zuby nebo je může mít obroušené na krátké pahýly. V tomto případě je potřeba psa krmit kašovitou stravou v menších dávkách a častěji. Také je potřeba přidávat psovi vitamínové doplňky. U starých psu je vhodné používat koncentrované krmné doplňky k výživě chrupavek a pojivových tkání jako prevenci kloubních onemocnění. Velice vhodný je přírodní preparát Canosan , jehož případné použití konzultujte s veterinárním lékařem. Z potravy je nutné vypustit těžko stravitelná krmiva s obsahem kolagenu a elastenu. Kosti starému psovi nepodáváme buď vůbec ,nebo mu můžete dopřát jako pamlsek měkké kosti. Je také nutné snížit obsah bílkovin v potravě, aby nebyla zbytecne zatěžována játra a ledviny. Trávicí ústrojí psa již ve stáří neplní perfektně svou funkci, proto je potřeba dávat psovi častější a menší dávky potravy, a jeden až dva dny v týdnu zařadit jako postní. Krmivo by mělo být lehce stravitelné, mělo by tedy být sestaveno z kvalitní svaloviny, mléčných výrobku, vloček a těstovin. Pokud je pes aktivní, čilý a není přetloustlý, není potřeba jej považovat za přestárlého a věnovat mu přehnanou péči, po které pes muže ztloustnout, začne se méně pohybovat a předčasně stárne.
Krmení obézních psů
Obezitu psa téměř vždy zaviní jeho majitel tím, že mu připravují stále lákavější a chutnější krmiva a podávají spoustu pamlsku. Výsledkem je, že pes přestane přijímat potravu podle potřeby a přijímá stravu podle své chuti, což vede k tomu, že přijme i několikanásobně vyšší množství než potřebuje a začíná tloustnout. Obezita je jedním z nejbežnějších zdravotních postižení psu. Obézním psům je potřeba snížit celkové množství potravy, vynechat sacharidy a omezit příjem tuku. Na trhu jsou k dostání suchá kompletní krmiva, která jsou určena právě pro snižování hmotnosti.
Tato krmiva se používají také u starých psu, krmná dávka pro obézní psy je však o 20-30% nižší. Na obale krmiva by mělo být toto rozdílné dávkování uvedeno. Dieta pro obézní psy splňuje svůj účel tím, že umožňuje majiteli krmit psa nízkokalorickou stravou, která utiší jeho hlad a přitom omezí příjem živin.
Význam správné výživy
Správná výživa je velmi důležitá, a ukazatelem její dobré úrovně je správný vývin a růst štěňat, u dospělých jedinců je to zase dobrá fyzická kondice, výborný zdravotní stav a výkonnost psa. Strava, kterou pes přijímá má velký vliv i na kvalitu jeho srsti. Kromě správného tělesného vývoje, závisí na správné a dostatečné výživě i psychický vývin psa. Stres z nedostatku potravy muže mít za následek změny v chování a emocionální stabilitě psa v dospělosti. Vyváženou krmnou dávku můžeme tedy definovat jako kombinaci krmných součástí, které dodávají veškerou energii a nezbytné živiny, potřebné k udržení psa v dobrém zdravotním stavu s ohledem na jeho věk a způsob života.
Pes je masožravec a jeho trávicí soustava je uzpůsobena ke zpracování masité potravy. Je mylné se domnívat, že co je z hlediska výživy nejvýhodnější pro člověka, musí být nejlepší i pro výživu psa. Přehnaná láska majitele, nedůslednost a nepravidelnost v podávání potravy, nadbytečné množství nebo nevhodné vybírané pamlsky, to vše muže vést k trávicím potížím psa. Trávicí ústrojí psa je poměrně krátké a potrava jím tudíž prochází rychle. (Pro srovnání délka střev ovce je asi sedmkrát větší.) Znamená to, že masožravci nejsou schopni využít nebílkovinné živiny z potravy jako býložravci. Na druhé straně je pes schopen pozřít velké kusy masa, a v tomto stavu je i trávit. Je to proto, že žaludeční Šťáva psa obsahuje až 0,6% kyseliny solné, která se spolupodílí na rozkladu bílkovin. Jeho zuby jsou také, spíše než k rozmělňování, uzpůsobeny k trhání potravy na menší kusy. V dlouhém průběhu domestikace se však trávicí trubice prodloužila a pes je dnes schopen strávit i potravu rostlinného původu a i z ní si brát důležité živiny. Maso je však pro psa velmi důležité a jeho úplná absence v potravě má za následek nedostatečný příjem živin. Poměr masa a rostlinné složky potravy se mění podle požadavku organismu při růstu, podle teploty prostředí či podle výkonu psa. Stejně jako u člověka musí potrava psovi dodávat energii, díky které se nejen pohybuje, ale která i vytváří teplo, látky pro růst a regeneraci, a také další látky, které tyto aktivity podporují.
Hlavní živiny
Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuku nejdůležitejší základní složkou výživy. Jsou hlavním zdrojem energie a v organismu se mění na tzv. hroznový cukr, který se ukládá do zásoby v játrech a svalech. Nadbytek sacharidu se přeměňuje v podkožní tuk. Asi 20%ní zastoupení sacharidu v potravě zlepšuje využití bílkovin.
Tuky jsou nejkoncentrovanější formou energie. Porovnáme-li stejné množství sacharidu a tuku zjistíme, že z tuku se vyprodukuje více než dvojnásobek energie, než ze sacharidu. Tuky jsou důležitou zásobárnou energie a vitamínu A a D. Ukládání tuku chrání v zimě psa před chladem. V potravě by měly být zastoupeny v poměru 5-20% podle zatížení psa.
Bílkoviny dodávají tělu důležité stavební látky. Jsou nenahraditelnou živinou, představující hlavní součást energie. Určitým způsobem mohou také nahrazovat tuky a sacharidy. Bílkoviny jsou rostlinného i živočišného původu, v krmivu mladých zvířat by měly činit asi 30%, u dospělých jedinců 22-25%.
Minerální látky mají v organismu mnoho funkcí. Jsou důležité pro tvorbu zubu, kostí a tělních tekutin.
